Japonský topol - rychlerostoucí energetická dřevina
Svou výhřevností vás Japonské topoly naprosto ohromí
Japonské topoly či lépe řečeno jejich dřevo dosahuje daleko vyšší výhřevnosti a růstové schopnosti než bychom mohli najít u kteréhokoliv jiného dřeva, které se u nás pěstuje. Jejich výhřevnost se dá srovnávat s výhřevností hnědého uhlí. Jeden hektar vysázených Japonských topolů by měl po pěti letech stačit na vyhřívání běžného rodinného domu. Po pěti letech můžete začít kácet každý rok pětinu stromů, pařezy vždy samy opět obrazí a rostou znovu 5 - 6 let do síly polínka, pak se opět pokácí. Tento cyklus se může opakovat 4-5krát, což vám zajistí dostatečný přísun dřeva na několik desítek let.
Japonské topoly = rychlerostoucí dřeviny pro energetické účely. Jejich průměrný výnos se odhaduje na 10t (sušiny) /ha/rok, podle výhřevnosti až na 156GJ/rok/ha.
Japonské topoly nejsou náročné na přírodní podmínky
Půdu pro Japonské topoly je ideální si připravit na podzim před jarní výsadbou. Výsadba topolů je určena pro ornou půdu, pastviny a louky.
My jsme pole postříkali přípravkem proti plevelu Roundapem a po čtrnácti dnech půdu zorali a zrotavátorovali. Takto půda přes zimu a pod sněhem slehla dle našeho záměru a na jaře (v březnu) jsme tak mohli sázet (zapichovat) řízky Japonských topolů. A to hned, jak jen se dalo na pole vstoupit, abychom využili zimní vláhu pro případ jarních přísušků. Nemuseli jsme tak čekat a ztrácet vláhu až půda naschne a my ji teprve zoráme nebo nakypříme.
Říká se, že Japonské topoly potřebují hodně světla a vody. Pěstujeme je v nadmořské výšce: 290 m.n.m., v místě dešťových stínů. Světlo nemají v žádném případě po celý den, i přesto nám v druhém roce od února do října narostly Japonské topoly na každém nad zemí seříznutém stonku až do výšky 4,60 m, takže jedním slovem nádhera.
Pěstování Japonských topolů není náročné
V březnu až dubnu sázíme buď řízky (max.20cm dlouhé) zapíchnutím do země tak, aby koukalo jedno vrchní neporušené očko, nebo sazenice s kořeny a zakráceným stonkem. Sazenice s kořeny můžeme také vysazovat na podzim koncem října a v listopadu. Ty sázíme do jamek. Obojí ve větším množství sázíme podle nataženého provázku a na něm máme ještě barevně vyznačené jednotlivé vzdálenosti rostlin v řádku. Šíře řádků může být 1,6 – 2,0 m podle techniky, kterou zamýšlíme rostliny obdělávat. Vzdálenost rostlin na řádku je 0,5 - 1,0 m. Na 1 ha se doporučuje vysázet 8 000 ks až 10 000 ks sazenic. První dva roky je třeba udržovat pole v bezplevelném stavu. Prostor mezi topoly odplevelujeme tak, že projíždíme výkonnější sekačkou na trávu s pohonem a to křížem krážem. Pokud jsou vysázené plochy větší jak 50 arů, tak už je třeba traktor nebo traktůrek. Proto je docela důležité dodržet při sázení co nejpřesněji spon rostlin. První dva roky jsou pruty velmi ohebné, mohou během léta vyrůst až do výšky 4 - 6 m.
Těšíme se na Vás a Vaše dotazy.
Jaroslava Rousová a její rodina.